D'A' - PSK Union Praha 3:2 (2:1)
Jelení skokJelení skok je vršek, vypínající se nad centrem Karlových Varů. Kovová socha kamzíka z roku 1851, jejímž autorem byl berlínský sochař August Kiss.
Nechal ho sem postavit baron Lützow, chtěl jím zesměšnit smyšlenou pověst o objevení Vřídla, protože právě v těchto místech byl podle legendy ten opravdový Jelení skok.(*) Jelení skok se stal i důležitým prvkem dalšího utkání střešovického dorostu proti silnému soupeři ze Strašnic. Ve Strašnicích jsme na podzim uspěli výhrou 3:1, nicméně jsme poznali, že soupeř byl silově a fyzicky velmi zdatným soupeřem. To jsme očekávali i v jarní odvetě.
Tentokrát dnešní zápas nepřinesl příliš atraktivní podívané. Byl to urputný boj plný ostrých střetů. Do první obrovské šance se dostal Stárek ve 12´minutě. Šoltes ukázkově nacentroval do vápna, Jelínek svým prvním skokem minul míč a osamocený Stárek zblízka bohužel přestřelil. V 15´minutě nás vystrašila střela z voleje hostujícího Nováka. Ve 20´minutě jsme byli donuceni střídat Šoltese, který si poranil koleno. Soupeře jsme však příliš nepouštěli do hry, naopak ve 24´ byl důrazný Ander v rohu hrací plochy. Ze střetu z obráncem, který odletěl v poloze plavmo až za postranní čáru, vyšel vítězně, po brankové čáře se dostal až na brankové území a naservíroval křupavé langusty na drahém servisu přímo Smejtkovi. A ten věděl, jak s nimi naložit. (1:0) O deset minut později zahrával od laviček Semrád trestný kop. Do souboje z brankářem se odvážně pustil Müller, míč se dostal do prostoru penalty k volnému Jelínkovi a ten ránou k tyči rozjásal domácí podruhé. (2:0) V těchto chvílích jsme měli utkání zcela pod kontrolou. Jediným záporným vhledem byla rozhodnutí Labanta. Jeho výroky byly hodně nečitelné. A zcela nepochopitelně si nechal líbit urážlivé výroky na svou adresu od některých hráčů hostí. Ve 36´minutě jsme mohli definitivně rozhodnout. Z autového vhazování líbivě z voleje vypálil těsně nad Alba. Bohužel ve 38´zbrkle vyrazil Šyškun, Švára ho obešel a z úhlu vypálil. Sražená střela skončila v naší síti. (2:1)
Druhý poločas začal hodně kostrbatě z obou stran. Fotbalovosti zřetelně ubývalo. Soupeř výrazně přibrousil. V 56´minutě se srazili dvě hlavy. Jedna z nich patřila Sobotkovi, který pro krev musel střídat. Naštěstí to odnesla jen kůže na hlavě. V 63´ rozehrával standartku Šyškun, jeho nezdařilý centr skončil na břevně. V zápětí nám všem zatrnulo. Soupeř, který se do šancí dostával jen sporadicky, dlouhým nákopem za naše stopery se dostal do překvapivé šance. Oba stopeři totiž nevycouvali tento nákop, k tomu i brankář Kopka zůstal trčet na malém vápně a aktivní útočník se k míči nakonec dostal dříve než opožděně vybíhající Kopka a bylo srovnáno. (2:2) V boji o postup mohl tento stav znamenat pohromu. V 74´minutě opět pálil Šyškun, a opět do břevna. O minutu později Šyškun zahrával přímý kop, tentokrát nad. Jinak naše hra vůbec nenaznačovala náznak tlaku či zvýšenou touhu vstřelit vítěznou branku. Nepomohl ani střídající Janota, který působil unaveně. V 77. minutě zavelel do útoku Charvát. Ze stoperské pozice prošel středem hřiště až k pokutovému území, kde byl poslán k zemi. Na další přímý kop z hodně nadějné pozice se přihlásil Jelínek. Jeho sebedůvěře bylo vyhověno. Jeho příprava před veledůležitým kopem připomínala skok karlovarského kamzíka tyčícího se nad říčkou Teplá. Nejdříve se postavil k míči ze středu, pak hodně zleva, pak mírně zprava. Na první pohled zrovna nekypěl důvěryhodně. Pak vyslal střelu, která se nesla vzduchem sice jen 20 km/h, za to směr měla znamenitý. Směrovala totiž na bližší tyč, respektive se otřela o vnitřní část této tyče a zapadla do sítě, aniž ji mohl jakkoli hostující brankář Matějka kontaktovat. Ondřej Jelínek skočil. Respektive zavřel oči a padl na kolena v triumfálním a vítězném gestu. (3:2) Jelínek na posledních deset minut ožil. Po jeho centru mohl definitivně rozhodnou Müller. Jeho hlavička však skončila v náručí brankáře. V téže minutě ještě stihl Jelínek nakopnout míč, který Matějka musel z velkou námahou vyrazit na roh. Hostující PSK se již nezmohl na odvetný úder. Střešovický dorost si připsal další tři důležité body, které ho stále drží v reálných nadějích na postup. Kdyby žil berlínský sochař August Kiss, nestavěl by kovovou sochu kamzíka v Karlových Varech, vytvářel by zlatou sošku Jelena v Praze, ve čtvrti zvané Střešovice.
Branky: 24´Smejtek, 34´+ 77´Jelínek
(*) úryvek čerpán z internetové odkazu
Rozhovor s hvězdou zápasu:
Ondřej Jelínek, 18 let, začínal ve Střešovicích, působil ve Spartě, v Dukle, zkoušel přípravu v Motorletu. Momentálně opět ve Střešovicích. Takhle popsal své dvě důležité branky v dnešním utkání. „Při první brance se ke mně dostal míč,měl jsem moře času, podíval jsem se, viděl úplně odkrytou polovinu brány, tak jsem to tam poslal. U druhé branky jsem si věřil. Tahle pozice přímých kopů je moje parketa. Už jsem dával takto gól nedávno na mezinárodním turnaj. Chtěl jsem dát ránu, pak jsem si to rozmyslel a dal to technicky. Letělo strašně dlouho, takže jsem se divil, že to vyšlo.“
Jak se cítíš zase ve Střešovicích v tomto týmu?
„ Měl jsem nepovedenou přípravu v Motorletu. Byl jsem zraněn a nikdo mi to moc nevěřil. Chtěl jsem nabrat fyzičku a hlavně sílu a ukázat, že na ten Motorlet jsem měl. Jak se tu cítím? Cítím se tu jako doma!. Jsem rád, že hraji, že hraji v útoku. Pokud bych měl střídat, tak nejlepší je to v útoku do druhého poločasu. Protihráči jsou už unaveni a také zvyklí na hru útočníků hrající v 1. půli. Já hraji jinak, což považuji pak za výhodu".
Barva: kombinace s černou
Číslo: 8
Fotbalový vzor: Poborský
Oblíbený klub: Chelsea a Sparta
Značka: Puma
Poloha: na hřišti
Typ holky: moje slečna, Terezka
Co bys řekl na závěr?
Za sebe bych chtěl pořád hrát. Za tým bych rád postoupil. Za SK Střešovice bych si přál co nejvyšší soutěže. A na závěr? Nebojím se dalších týmů… !!!
Tentokrát dnešní zápas nepřinesl příliš atraktivní podívané. Byl to urputný boj plný ostrých střetů. Do první obrovské šance se dostal Stárek ve 12´minutě. Šoltes ukázkově nacentroval do vápna, Jelínek svým prvním skokem minul míč a osamocený Stárek zblízka bohužel přestřelil. V 15´minutě nás vystrašila střela z voleje hostujícího Nováka. Ve 20´minutě jsme byli donuceni střídat Šoltese, který si poranil koleno. Soupeře jsme však příliš nepouštěli do hry, naopak ve 24´ byl důrazný Ander v rohu hrací plochy. Ze střetu z obráncem, který odletěl v poloze plavmo až za postranní čáru, vyšel vítězně, po brankové čáře se dostal až na brankové území a naservíroval křupavé langusty na drahém servisu přímo Smejtkovi. A ten věděl, jak s nimi naložit. (1:0) O deset minut později zahrával od laviček Semrád trestný kop. Do souboje z brankářem se odvážně pustil Müller, míč se dostal do prostoru penalty k volnému Jelínkovi a ten ránou k tyči rozjásal domácí podruhé. (2:0) V těchto chvílích jsme měli utkání zcela pod kontrolou. Jediným záporným vhledem byla rozhodnutí Labanta. Jeho výroky byly hodně nečitelné. A zcela nepochopitelně si nechal líbit urážlivé výroky na svou adresu od některých hráčů hostí. Ve 36´minutě jsme mohli definitivně rozhodnout. Z autového vhazování líbivě z voleje vypálil těsně nad Alba. Bohužel ve 38´zbrkle vyrazil Šyškun, Švára ho obešel a z úhlu vypálil. Sražená střela skončila v naší síti. (2:1)
Druhý poločas začal hodně kostrbatě z obou stran. Fotbalovosti zřetelně ubývalo. Soupeř výrazně přibrousil. V 56´minutě se srazili dvě hlavy. Jedna z nich patřila Sobotkovi, který pro krev musel střídat. Naštěstí to odnesla jen kůže na hlavě. V 63´ rozehrával standartku Šyškun, jeho nezdařilý centr skončil na břevně. V zápětí nám všem zatrnulo. Soupeř, který se do šancí dostával jen sporadicky, dlouhým nákopem za naše stopery se dostal do překvapivé šance. Oba stopeři totiž nevycouvali tento nákop, k tomu i brankář Kopka zůstal trčet na malém vápně a aktivní útočník se k míči nakonec dostal dříve než opožděně vybíhající Kopka a bylo srovnáno. (2:2) V boji o postup mohl tento stav znamenat pohromu. V 74´minutě opět pálil Šyškun, a opět do břevna. O minutu později Šyškun zahrával přímý kop, tentokrát nad. Jinak naše hra vůbec nenaznačovala náznak tlaku či zvýšenou touhu vstřelit vítěznou branku. Nepomohl ani střídající Janota, který působil unaveně. V 77. minutě zavelel do útoku Charvát. Ze stoperské pozice prošel středem hřiště až k pokutovému území, kde byl poslán k zemi. Na další přímý kop z hodně nadějné pozice se přihlásil Jelínek. Jeho sebedůvěře bylo vyhověno. Jeho příprava před veledůležitým kopem připomínala skok karlovarského kamzíka tyčícího se nad říčkou Teplá. Nejdříve se postavil k míči ze středu, pak hodně zleva, pak mírně zprava. Na první pohled zrovna nekypěl důvěryhodně. Pak vyslal střelu, která se nesla vzduchem sice jen 20 km/h, za to směr měla znamenitý. Směrovala totiž na bližší tyč, respektive se otřela o vnitřní část této tyče a zapadla do sítě, aniž ji mohl jakkoli hostující brankář Matějka kontaktovat. Ondřej Jelínek skočil. Respektive zavřel oči a padl na kolena v triumfálním a vítězném gestu. (3:2) Jelínek na posledních deset minut ožil. Po jeho centru mohl definitivně rozhodnou Müller. Jeho hlavička však skončila v náručí brankáře. V téže minutě ještě stihl Jelínek nakopnout míč, který Matějka musel z velkou námahou vyrazit na roh. Hostující PSK se již nezmohl na odvetný úder. Střešovický dorost si připsal další tři důležité body, které ho stále drží v reálných nadějích na postup. Kdyby žil berlínský sochař August Kiss, nestavěl by kovovou sochu kamzíka v Karlových Varech, vytvářel by zlatou sošku Jelena v Praze, ve čtvrti zvané Střešovice.
Branky: 24´Smejtek, 34´+ 77´Jelínek
(*) úryvek čerpán z internetové odkazu
Rozhovor s hvězdou zápasu:
Ondřej Jelínek, 18 let, začínal ve Střešovicích, působil ve Spartě, v Dukle, zkoušel přípravu v Motorletu. Momentálně opět ve Střešovicích. Takhle popsal své dvě důležité branky v dnešním utkání. „Při první brance se ke mně dostal míč,měl jsem moře času, podíval jsem se, viděl úplně odkrytou polovinu brány, tak jsem to tam poslal. U druhé branky jsem si věřil. Tahle pozice přímých kopů je moje parketa. Už jsem dával takto gól nedávno na mezinárodním turnaj. Chtěl jsem dát ránu, pak jsem si to rozmyslel a dal to technicky. Letělo strašně dlouho, takže jsem se divil, že to vyšlo.“
Jak se cítíš zase ve Střešovicích v tomto týmu?
„ Měl jsem nepovedenou přípravu v Motorletu. Byl jsem zraněn a nikdo mi to moc nevěřil. Chtěl jsem nabrat fyzičku a hlavně sílu a ukázat, že na ten Motorlet jsem měl. Jak se tu cítím? Cítím se tu jako doma!. Jsem rád, že hraji, že hraji v útoku. Pokud bych měl střídat, tak nejlepší je to v útoku do druhého poločasu. Protihráči jsou už unaveni a také zvyklí na hru útočníků hrající v 1. půli. Já hraji jinak, což považuji pak za výhodu".
Barva: kombinace s černou
Číslo: 8
Fotbalový vzor: Poborský
Oblíbený klub: Chelsea a Sparta
Značka: Puma
Poloha: na hřišti
Typ holky: moje slečna, Terezka
Co bys řekl na závěr?
Za sebe bych chtěl pořád hrát. Za tým bych rád postoupil. Za SK Střešovice bych si přál co nejvyšší soutěže. A na závěr? Nebojím se dalších týmů… !!!
(zizzé)
