FC Tempo Praha - D'A' 1:0 (0:0)
Zápas jako pomeloListopadové kolo připravilo pro všechny zúčastněné i diváky, kteří sledují dění v této soutěži, šlágr celého podzimu. Domácí Tempo povzbuzené výhrou z minulého týdne ze Strašnic již během rozcvičení ukazovalo své maximální soustředění a připravenost na dnešní důležité utkání. Lehká nervozita sálala i z našeho týmu.
Je zřejmé, že o postupu rozhodnou zápasy mezi třemi týmy.A kdo přišel tuto sobotu před polednem podívat se na toto dorostenecké utkání, viděl dobrý, bojovný a zajímavý fotbal. Domácí navíc přispěli i hezkým gestem, že utkání nechali odehrát na dolním, kvalitnějším travnatém hřišti. Pojďme do zápasu. V úvodu domácí na nás vlétli a pokusili se hned od začátku dát najevo, kdo je vlastně doma. Úvodní nápor nepřinesl své plody, vyjma několika nepříliš nebezpečných střel. My jsme trochu přeskupili své řady a rázem se hra srovnala. V 1. poločase moc šancí nebylo. V 15. minutě se zvedla vlna emocí zejména u domácího týmu a domácí lavičky a rázem se musel zviditelnit rozhodčí Grégr. Jednoznačně dal najevo, že rozhodčí je on a nikdo jiný a na hřišti velmi rychle zavládl opět pořádek. Zápas měl trochu ostřejší koření, oboustranně jsme však viděli volnější pojetí posuzování kontaktů, které k fotbalu patří a zápas i díky tomu měl zdravý a rozhodně ne nezajímavý náboj. K první obrovské šanci byl vyzván Janota po pasu od Alby. Míč mu však uskočil, navíc i trochu podklouzl, propásl vhodný okamžik ke střele a nakonec pálil z úhlu mimo branku. Domácí příliš šancí neměli, nebezpečně však působili ze standartek, ze kterých vytěžili pár slušných příležitostí.
Domácím viditelně došel elán, v těchto momentech působili zakřiknutě. Nám však až příliš často míč uskakoval od nohy, často jsme ztráceli a nebo nám prostě klouzali nohy. Obutí bylo na kolíkové kopačky, které měl pouze brankář Kopka. Proto řadu dobrých možností zmařil právě kluzký terén. A tak i další Janotova střela nenašla cestu do sítě. Posledních deset minut prvního poločasu opět ožili domácí. Vymanili se z našeho tlaku, ba naopak zatlačili pro změnu oni nás. Konec poločasu jsme ustáli a šlo se do poločasové přestávky.
Udělali jsme dvě změny. Do hry se zapojil Sobotka i navrátilec Vondra. Chyběl nám Ander, který padl v horečkovém období a nutno podotknout, že by v tomto utkání byl platným hráčem. Dozadu jsme hráli velmi dobře, a tak to chtělo zlepšit hru dopředu. Hrát trpělivě. Napadl mě ovocný fenomén nesoucí název pomelo. V létě stojí 60 Kč, v tomto listopadovém čase se však dá sehnat za 25Kč. Tento velký citrusový plod snese rovněž notnou dávku trpělivosti. Odstranit velkou slupku nestačí. Je potřeba také loupat malé síťky pod slupkou, chcete-li pocítit pomelovou sladkost. I my jsme chtěli hrát trpělivě a po malých krůčcích oslazovat našim příznivcům zážitek z dnešního utkání. Když dobře pomelo oloupete, zážitek je skvostný a slaďoučký. Pokud to nedotáhnete a zanecháte drobné slupky, tak Vám grepově zhořkne.
Druhý poločas nakonec patřil domácím. Neohrožovali naší branku, nicméně nás nepouštěli do kombinace. Časté ztráty míče, čím dál častěji nám podkluzovali nohy, místy jsme oslovovali fanoušky ledních revue. Začali jsme se soustředit na obranu a na rychlé brejky. Je fakt, že obrana působila velmi stabilně. Výborně zahrál Ondra Pícha, na stopery bylo spolehnutí. Domácí hrozili střelbou ze střední vzdálenosti. Naštěstí jejich koncovka míjela naší branku. Navíc brankář Kopka chytal velmi pozorně. V 70. minutě jsme dali o sobě vědět i v útočné činnosti. Dvakrát se objevil v dobré palebné pozici Janota. Začali jsme si vytvářet vynikající pozice. Po závaru ve vápně jsme se čtyřikrát v krátkém sledu dostali ke koncovce. Nejnebezpečnější byla ta třetí Albova, která rozcinkala tyč. V 80. minutě jsme mohli rozhodnout v rychlém protiútoku. Vondra poslal Janotu v tváří tvář gólmanovi. V klíčovém okamžiku Janota podklouzl a míč nechal za sebou. Nedůslednost loupání pomela přinesla svůj výsledek. V 83. minutě se domácí opřeli z dálky do míče, dělovka přes teč obránce i kontakt Kopkových rukavic nakonec skončil v síti a na Lhotce se začalo slavit. Pomelo rázem dostalo pořádně hořkou příchuť. V závěrečné křeči jsme se dostali už jen k jedné nadějné Vondrově střele, chybělo sotva půl metru. Hořké utkání skončilo pro nás porážkou. Nebyli jsme horším týmem, nebyli jsme však ani lepším. Byli jsme blízko strhnout toto remízové utkání na svou stranu, nakonec úspěšnější byli domácí. Nezbývá než jim gratulovat, udělat vše pro to, abychom příští týden porazili Stodůlky a věřit, že postupový boj bude pokračovat úspěšněji na jaře.
Domácím viditelně došel elán, v těchto momentech působili zakřiknutě. Nám však až příliš často míč uskakoval od nohy, často jsme ztráceli a nebo nám prostě klouzali nohy. Obutí bylo na kolíkové kopačky, které měl pouze brankář Kopka. Proto řadu dobrých možností zmařil právě kluzký terén. A tak i další Janotova střela nenašla cestu do sítě. Posledních deset minut prvního poločasu opět ožili domácí. Vymanili se z našeho tlaku, ba naopak zatlačili pro změnu oni nás. Konec poločasu jsme ustáli a šlo se do poločasové přestávky.
Udělali jsme dvě změny. Do hry se zapojil Sobotka i navrátilec Vondra. Chyběl nám Ander, který padl v horečkovém období a nutno podotknout, že by v tomto utkání byl platným hráčem. Dozadu jsme hráli velmi dobře, a tak to chtělo zlepšit hru dopředu. Hrát trpělivě. Napadl mě ovocný fenomén nesoucí název pomelo. V létě stojí 60 Kč, v tomto listopadovém čase se však dá sehnat za 25Kč. Tento velký citrusový plod snese rovněž notnou dávku trpělivosti. Odstranit velkou slupku nestačí. Je potřeba také loupat malé síťky pod slupkou, chcete-li pocítit pomelovou sladkost. I my jsme chtěli hrát trpělivě a po malých krůčcích oslazovat našim příznivcům zážitek z dnešního utkání. Když dobře pomelo oloupete, zážitek je skvostný a slaďoučký. Pokud to nedotáhnete a zanecháte drobné slupky, tak Vám grepově zhořkne.
Druhý poločas nakonec patřil domácím. Neohrožovali naší branku, nicméně nás nepouštěli do kombinace. Časté ztráty míče, čím dál častěji nám podkluzovali nohy, místy jsme oslovovali fanoušky ledních revue. Začali jsme se soustředit na obranu a na rychlé brejky. Je fakt, že obrana působila velmi stabilně. Výborně zahrál Ondra Pícha, na stopery bylo spolehnutí. Domácí hrozili střelbou ze střední vzdálenosti. Naštěstí jejich koncovka míjela naší branku. Navíc brankář Kopka chytal velmi pozorně. V 70. minutě jsme dali o sobě vědět i v útočné činnosti. Dvakrát se objevil v dobré palebné pozici Janota. Začali jsme si vytvářet vynikající pozice. Po závaru ve vápně jsme se čtyřikrát v krátkém sledu dostali ke koncovce. Nejnebezpečnější byla ta třetí Albova, která rozcinkala tyč. V 80. minutě jsme mohli rozhodnout v rychlém protiútoku. Vondra poslal Janotu v tváří tvář gólmanovi. V klíčovém okamžiku Janota podklouzl a míč nechal za sebou. Nedůslednost loupání pomela přinesla svůj výsledek. V 83. minutě se domácí opřeli z dálky do míče, dělovka přes teč obránce i kontakt Kopkových rukavic nakonec skončil v síti a na Lhotce se začalo slavit. Pomelo rázem dostalo pořádně hořkou příchuť. V závěrečné křeči jsme se dostali už jen k jedné nadějné Vondrově střele, chybělo sotva půl metru. Hořké utkání skončilo pro nás porážkou. Nebyli jsme horším týmem, nebyli jsme však ani lepším. Byli jsme blízko strhnout toto remízové utkání na svou stranu, nakonec úspěšnější byli domácí. Nezbývá než jim gratulovat, udělat vše pro to, abychom příští týden porazili Stodůlky a věřit, že postupový boj bude pokračovat úspěšněji na jaře.
Jak viděl utkání kapitán Michal Šoltés?
Byli jsme překvapeni, že budeme hrát na dolním hřišti. Bylo to utkání nahoru – dolu. Jako na houpačce. Chvíli oni, chvíli my. Nebezpečné akce na obou stranách. Ve druhé půli jsme už hráli jen na brejky. Nespadlo to tam. Škoda, že jsme se nevyhecovali víc po obdržené brance. Byl to remízový zápas.
Jak se hrálo Tobě? Dnes si působil plný energie, jako by Tě fotbal zase bavil…
Trochu to dneska bolelo. Hrálo se mi dobře, těšil jsme se. Konečně jsme měli dobrého soupeře.
Jsi zástupcem kapitána. Jenže kapitán Vondra teď nějaký čas nebyl k dispozici. Napadá mě otázka. Hraje se Ti lépe s kapitánskou páskou, nebo bez ní?
Raději s páskou. Nejraději bych však hrál bez ní, za to s Matějem Vondrou. Chybí nám.
Často měníš posty. Buď hraješ pravého záložníka nebo obránce. Co Ti je příjemnější?
Dneska zrovna víc ten záložník. Chtěl jsem dát góla. Strhnout to. Vzít to na sebe. Lepší je to pro mě na bekovi. Míň běhání…
Ping-pong!
Barva?
Zeleno-bílá…ne kvůli Bohemce…, líbí se mi střešovické barvy…
Fotbalový vzor?
Mám rád takové ty věrné fotbalisty…co hrají dlouho v jednom v klubu…např. Gerard, Totti..jinak fotbalově asi Thierry Henry.
Ženská celebrita?
Moje koťátko…vlastně ďáblík…
Poloha?
Lua Lua! (co je to za polohu?) to si najdi na netu, je to skvělý…(hmm…každopádně jsem dělal s Michalem rozhovor po telefonu, a když jsem mu volal, byl trochu podrážděný. Koukal na film HITCH. Znalci vědí, že Will Smith tam učí, jak svádět a obšťastňovat ženy…že by rovnou inspirace??? Rozhodně to znamená, dámy pozor! Z Michala bude mistr „Balič“, který láká na LuaLua…Není to nějaký havajský tanec????)
Kdo podle tebe hrál dnes nejlépe?
Dobře chytal Kuba Kopka a velmi jistě na mě působil Mára Semrád.
Co bys řekl nakonec?
Musíme porazit Stodůlky. Přece nemůžeme nepostoupit…
(Ziz)
Rozhodčí: Grégr
ŽK: Smejtek
Sestava: Kopka – Müller, Charvát, Semrád, Pícha, - Šoltes, Smejtek, Janota, Alba, - Romanovský(46. Sobotka), Havlík (46. Vondra)
Pohled soupeře na utkání + foto zde
