Budíček v šest, mlha jak v anglickém přístavu (nebylo vidět od střídaček na druhou stranu, což je na úzké umělce Admiry s podivem), nedostavení se rozhodčího, střevní potíže Marka Vyjdáka a tím i jeho absence, to byly počáteční střípky, ze kterých nakonec vyústil obraz, který měl málo společných rysů s našimi předchozími výkony.
Nadýchaný oblouček Jirky Němce do „ohně“ (zdá se, že píšu ještě o minulém zapase, ale byl to úplně stejný začátek gólového momentu), šikovné přistrčení Šimona Kokošky hlavou na Davida Lojkáska a konec akce už se rovnal jen do oblasti umění: David Lojkásek protancoval s míčem po malém vápně a levačkou zahrál jako Paganini na dvoje housle najednou - 1:0!
Na tento zápas platí nejlépe známá charakteristika „ byl to zápas dvou rozdílných poločasů“. Jestliže by chtěl někdo rozhodnout zápas (což je asi přání všech co mají dočinění s fotbalem) během úvodních minut a vidět jak toho docílit, tak měl přijet v něděli na Šeberov, kde hraje své domácí zápasy „pravá“ Bohemka.
Po matném výkonu v úterním poháru nemohla chybět motivace, ale na marodku v týdnu ulehl náš nejlepší střelec David Lojkásek a tak při velkém počtu nemocných i r.95 byl do hry připraven jediný hráč (Tomáš Mulač) a to ještě povoláním brankář (!), do základu nastoupil ten den už ke svému druhému zápasu Lukáš Kučera (Luky díky!)… Sestava tedy byla novinkou rozestavením s pěti záložníky a jediným hrotem,
Komentovat tento zápas (dle našeho přístupu spíše trénink) je těžké, protože z našeho pohledu nasazení v soubojích téměř neexistovalo a naopak soupeř bojoval o dobrý výsledek po celý zápas…První poločas jsme si vytvořili dvě šance, ale ani Marek Vyjdák hlavou a hlavně Šimon Kokoška nedokázali míč dopravit za záda domácího brankáře.
