U10 - PSK Union 5:5 (1:0, 1:0, 2:3, 1:2)
Střešovice - Druhé kolo jarní soutěže k nám přijel soupeř z PSK Union roč. 02 v šestičlenné sestavě s jednou 03. Do zápasu jsme vstoupili lépe než soupeř, dobře jsme pracovali s balonem a chtěli jsme kombinovat. Bohužel naší hře scházel větší pohyb a hlavně rychlost, jak pohybová tak v myšlení. Docela mě mrzí a fascinuje, že někteří hráči ve své čtyřleté fotbalové kariéře nedokážou rozpoznat, zda vhazujeme aut nebo rozehráváme roh. Stejně tak nesmyslné kontrolování balonu za pomezní čáru, krok od míče, který ještě není mimo hru, kdy pak nějakou naší nešikovností, místo vlastní rozehry a útoku, bráníme soupeřovi útočné situace.
V utkání jsme na oko zápasu dominovali, ale naše hra byla plná nepřesností a chybných řešení. Namísto přihrávky nabíhajícímu do lepší pozice pro vstřelení branky, jsme řešily situace přechodem 1v2 a úplně přesně naopak. V situacích které jsme měli nebo mohli řešit přechodem přes soupeře, jsme zkoušeli těžkou, nepřipravenou střelu. A zase když jsme byli v situaci na střelbu, např. odražený míč - přihrávka proti noze, hledali jsme ještě nějaké spoluhráče … áááj. Jakoby nedokážeme rozeznat vhodnější řešení ve smyslu střelba/přihrávka a přihrávka/střelba. Ale jo v pořádku, po hráčích se chce, aby hráli s míčem na noze, aby uměli přejít v rychlosti přes soupeře, někdy je to na úkor týmového pojetí kdy nám pak po utkání chybí vstřelené branky, ale pokud se to kluci nenaučí v tomto věku, těžko se budou ve starších kategoriích výrazněji prosazovat. Až budeme v pondělí s klukama hodnotit zápas, pochválím je, naše hra se mi líbila. Nejvíce závěrečná střídání obou pětek v poslední čtvrtině, kdy opravdu kluci CHTĚLI hrát a za každou cenu vyrovnat, což se jim také v posledních sekundách zápasu podařilo. Nenechme je však spokojit s „jistým málem“, buďme nároční, neříkám nechvalme, ale raďme jim, jak vše dělat ještě lépe.
Jsem přesvědčený, že kluci v budoucnu dokážou hrát mnohem techničtější, pohyblivější, rychlejší, přesnější a hlavně kolektivněji pojatý fotbal než dneska ukázali, je to jen o soustředěnosti na tréninku a vlastní vůli „chtít“ hrát.
SKS 1911 - PSK UNION 5:5 (1:0,1:0,2:3,1:2)
Střely na branku: 22 (17):8 (3)
Sestava: Nebeský, Dařílek, Šahini, Fischer (K), Hrabě, Hübl, Zumr, Dušek, Madej, Bayer, Břínek, Němeček
V utkání jsme na oko zápasu dominovali, ale naše hra byla plná nepřesností a chybných řešení. Namísto přihrávky nabíhajícímu do lepší pozice pro vstřelení branky, jsme řešily situace přechodem 1v2 a úplně přesně naopak. V situacích které jsme měli nebo mohli řešit přechodem přes soupeře, jsme zkoušeli těžkou, nepřipravenou střelu. A zase když jsme byli v situaci na střelbu, např. odražený míč - přihrávka proti noze, hledali jsme ještě nějaké spoluhráče … áááj. Jakoby nedokážeme rozeznat vhodnější řešení ve smyslu střelba/přihrávka a přihrávka/střelba. Ale jo v pořádku, po hráčích se chce, aby hráli s míčem na noze, aby uměli přejít v rychlosti přes soupeře, někdy je to na úkor týmového pojetí kdy nám pak po utkání chybí vstřelené branky, ale pokud se to kluci nenaučí v tomto věku, těžko se budou ve starších kategoriích výrazněji prosazovat. Až budeme v pondělí s klukama hodnotit zápas, pochválím je, naše hra se mi líbila. Nejvíce závěrečná střídání obou pětek v poslední čtvrtině, kdy opravdu kluci CHTĚLI hrát a za každou cenu vyrovnat, což se jim také v posledních sekundách zápasu podařilo. Nenechme je však spokojit s „jistým málem“, buďme nároční, neříkám nechvalme, ale raďme jim, jak vše dělat ještě lépe.
Jsem přesvědčený, že kluci v budoucnu dokážou hrát mnohem techničtější, pohyblivější, rychlejší, přesnější a hlavně kolektivněji pojatý fotbal než dneska ukázali, je to jen o soustředěnosti na tréninku a vlastní vůli „chtít“ hrát.
SKS 1911 - PSK UNION 5:5 (1:0,1:0,2:3,1:2)
Střely na branku: 22 (17):8 (3)
Sestava: Nebeský, Dařílek, Šahini, Fischer (K), Hrabě, Hübl, Zumr, Dušek, Madej, Bayer, Břínek, Němeček
Karel Vondráček
