M'C' - SK Zbraslav 0:0

a s velikou podporou do útočné dvojice s Danem Honlem, který dnes v prvním poločase ukázal, co umí (bohužel, až v tolika letech a prý to ukáže to v dalších utkáních). Hráli jsme v bloku devíti hráčů, s využitím rychlých krajních záložníků, kteří měli za ůkol hledat mladého Andra (všichni známe starého bojovníka, a jsem rád, že tuto vlastnost podědil) a využít jeho důraznosti a případného zakončení, což se docela plnilo, až na to zakončení. Díky velice precizní práci obrany v prvním poločase vedené Martínkem, jsme se dostávali do protiútoků, které mohli skončit gólem, ale… jako od začátku celé sezóny. Už v desáté minutě prvního poločasu kdy jeden z mála útoků zbraslavských skončil na naší stoperské dvojici (Martínek, dnes dobře hrající Radoň), a od výborného směrovaného centru do křídla nabíhajícímu V.Chomátovi, který hezky z lajny centroval do vápna, kde se odrazil balón k Danovi před gólmana a trestuhodně zahodil první tutovou šanci. Tím začal náš koncert, kdy jsme se přestali bát, a začali jsme hrát, to co umíme. Během dvacáté minuty opět super šance ve vápně hostí, opět zataženém centru od Chomáta, opět na nohu opět Dana, který měl čas uklidit, překopl prázdnou bránu, bohužel před uklizením mu odskočil balón, ale tím nebyl konec. Mladý Ander za pět minut převzal balón na půlce, s kterým dorazil na veliké vápno, a přízemní střelou vystřelil. Velice jedovatá střela, ale bohužel nikdo nedorážel, což byla škoda, protože dnes nebyl jejich brankář jistý, a nedokázali jsme toho využít. Soupeř s vidinou jistých bodů dnes narazil, a pochopil, že to dnes nebude snadné. Jejich protiútoky končili na velice dobře fungující obraně podporované zálohou, a tím skončil první poločas, který, kdy jsme mohli vést min.2:0, ale bohužel.
Po změně, jakoby nastoupil jiný mančaft, dá se říci, bolest letošního jara. Nastoupili jsme opět bez respektu k soupeři, který nás začal školit v jednoduché fotbalové abecedě. Přihrávka žádná, přístup k protihráči až bylo pozdě, pokrytí balónu žádné. K tomu se vyhrotila střešovická bolest, a to kecání a oplácení. V přemíře zápalu a bojovnosti, hráč M.Jindra začal hrát se zatměním před očima. Bohudík, ale soupeř měl to samé individuum, s kterým si byli rovni. Celý druhý poločas jsme byli pod tlakem, ale velice nás držel nad vodou hostující gólman V.Pechanec, který neskutečnými zákroky, nad hranicí fyzikálna, nás nejednou zachránil. Hra se uklidnila, a všichni, věřím, že i soupeř byl rád, že utkání skončilo, tak, jak skončilo. Bylo to o gólu, který nepadl na žádné straně, a skončilo to spravedlivě, tak, jak to skončilo. Tímto děkuji za hezký utkání, kdy v prvním poločase jsme na to měli, a když už to nešlo, tak se to nahradilo velikým nasazením, k dosažení k výsledku, kterým utkání skončilo. Dnešní první poločas, je zatím nejlepším výkonem C mužstva, a věřím, že si hráči vezmou příklad z dnešního utkání, a předčí dosavadní výsledky. Střešky do toho….
Po změně, jakoby nastoupil jiný mančaft, dá se říci, bolest letošního jara. Nastoupili jsme opět bez respektu k soupeři, který nás začal školit v jednoduché fotbalové abecedě. Přihrávka žádná, přístup k protihráči až bylo pozdě, pokrytí balónu žádné. K tomu se vyhrotila střešovická bolest, a to kecání a oplácení. V přemíře zápalu a bojovnosti, hráč M.Jindra začal hrát se zatměním před očima. Bohudík, ale soupeř měl to samé individuum, s kterým si byli rovni. Celý druhý poločas jsme byli pod tlakem, ale velice nás držel nad vodou hostující gólman V.Pechanec, který neskutečnými zákroky, nad hranicí fyzikálna, nás nejednou zachránil. Hra se uklidnila, a všichni, věřím, že i soupeř byl rád, že utkání skončilo, tak, jak skončilo. Bylo to o gólu, který nepadl na žádné straně, a skončilo to spravedlivě, tak, jak to skončilo. Tímto děkuji za hezký utkání, kdy v prvním poločase jsme na to měli, a když už to nešlo, tak se to nahradilo velikým nasazením, k dosažení k výsledku, kterým utkání skončilo. Dnešní první poločas, je zatím nejlepším výkonem C mužstva, a věřím, že si hráči vezmou příklad z dnešního utkání, a předčí dosavadní výsledky. Střešky do toho….
Pepa R.