Sokol Řepy B - M'C' 1:2 (1:1)
Střešovice - Zápas s týmem Řep pro nás byl velice důležitý, protože o souboj týmů bojujících o záchranu. Proto se od nás čekal 100% nasazení a bojovnost do poslední minuty. A myslím, že se nám dařilo tato očekávání celkem naplňovat. Myslím, že jsme od začátku zápasu byli mírně lepším a aktivnějším týmem, ale nakonec jsme to byli my, kdo první inkasoval. Po dlouhém nákopu brankáře soupeře míč po jednom odrazu dopadl až do našeho vápna, kde soupeř chytře přehodil vybíhajícího Vondráčka. Bohužel se trefil tak dobře, že se nemohl dobíhajícím hráčům podařit balon ještě odkopnout. Takže jsme ve 20. Minutě prohrávali 0:1. Nicméně jsme nesložili zbraně a hráli stále poměrně aktivně. Bohužel se nám příliš nedařilo pokračovat za míči, které umně prodlužoval Martínek a tak jsme z těchto prodloužených balónů příliš mnoho nevytěžili. Nakonec se nám, ale opět podařilo udeřit a to po rohovém kopu, kdy si Melounek narazil s Pačandou a Melounek dal poté krásný přetažený míč na zadní, kde hlavou přesně zakončil Martínek. Do poločasu ještě stojí za zmínku pěkná střela Jelínka, kterou však vytěsnil brankář soupeře na roh. A tak poločas skončil 1:1.
Do druhé půle jsme chtěli nastoupit aktivně a urvat pro sebe důležité vítězství. Bohužel se nám to příliš nedařilo. Ačkoliv jsme si dokázali vytvořit několik nadějných situací, tak nám vždy kousek chyběl (Melounkovi o 10 centimetrů delší noha, když skluzoval na zadní tyč, aby trefil přízemní centr od Pačandy, který si sběhl na naše levé křídlo) ke skórování. V této době byl zápas opravdu boj. Naše snaha, odhodlání a především vůle po vítězství byla nakonec odměněna vedoucí brankou, kdy středem hřiště poslal přihrávkou myslím Martínek balon na nabíhajícího Melounka, který si nakonec posadil brankáře a poslal míč ke vzdálenější tyči. Poté začal soupeř ještě více zlobit, ale několika dobrými zákroky nás podržel Vondráček, když nejnebezpečnější pokus vyrazil na tyč a následně roh. Sami jsme však mohli přidat rozhodující gól, když se po jednom centru opět prosadil Martínek, ale trefil tyč a k míči se dostal Jelínek, který nedokázal míč trefit tak, aby šel do prázdné brány po jeho pravé ruce. Chvíli na to si neporadil nejlíp ani Melounek, který dostal hodně místa někde mezi velkým vápnem a penaltou, ale v rychlosti střílel nad. Proto jsme se až do poslední chvíli strachovali o vítězství, ale nakonec jsme se ho přeci jen dočkali, kdy jsme přečkali všechny nebezpečné útoky soupeře díky dobrým zákrokům Vondráčka a obrany (např. Zika odvrací poté, co soupeř obešel vyběhnuvšího Vondráčka a už střílel do brány) jsme se nakonec dočkali vítězoslavného zapískání konce zápasu. Rozhodně stojí ještě za zmínku odhodlání Petra Hampachera, který i za cenu sebeobětování (bolest zad) zvládl nakonec zápas odehrát celý a je nutno dodat, že opět podal perfektní výkon na stoperu společně se Zdeňkem Kopsou. Snad to tak půjde i dále. A také bych rád zmínil Jirku Hlouška, který ač není často zmiňován v gólových situacích, odvádí skvělé množství černé práce uprostřed hřiště a naběhá toho opravdu hodně. I když v dnešním zápase mu sem tam odskakovali míče víc než by si sám přál, tak jeho výkon byl opět pro tým velice důležitý. Každopádně je nutno dodat, že celý tým dnes odvedl skvělou práci, a ač by někdo mohl říct, že by zápasu více slušela remíza, tak si myslím, že především díky naší vůli po vítězství jsme si výhru zasloužili.
Sestava: VONDRÁČEK – ZIKA, KOPSA, HAMPACHER, GERSCHON – KŘEPINSKÝ (60. ŽUČEK), HLOUŠEK, PAČANDA, JELÍNEK – MARTÍNEK (85. MACHÁČEK), MELOUNEK.
Góly: Martínek (Melounek), Melounek (Martínek)
Do druhé půle jsme chtěli nastoupit aktivně a urvat pro sebe důležité vítězství. Bohužel se nám to příliš nedařilo. Ačkoliv jsme si dokázali vytvořit několik nadějných situací, tak nám vždy kousek chyběl (Melounkovi o 10 centimetrů delší noha, když skluzoval na zadní tyč, aby trefil přízemní centr od Pačandy, který si sběhl na naše levé křídlo) ke skórování. V této době byl zápas opravdu boj. Naše snaha, odhodlání a především vůle po vítězství byla nakonec odměněna vedoucí brankou, kdy středem hřiště poslal přihrávkou myslím Martínek balon na nabíhajícího Melounka, který si nakonec posadil brankáře a poslal míč ke vzdálenější tyči. Poté začal soupeř ještě více zlobit, ale několika dobrými zákroky nás podržel Vondráček, když nejnebezpečnější pokus vyrazil na tyč a následně roh. Sami jsme však mohli přidat rozhodující gól, když se po jednom centru opět prosadil Martínek, ale trefil tyč a k míči se dostal Jelínek, který nedokázal míč trefit tak, aby šel do prázdné brány po jeho pravé ruce. Chvíli na to si neporadil nejlíp ani Melounek, který dostal hodně místa někde mezi velkým vápnem a penaltou, ale v rychlosti střílel nad. Proto jsme se až do poslední chvíli strachovali o vítězství, ale nakonec jsme se ho přeci jen dočkali, kdy jsme přečkali všechny nebezpečné útoky soupeře díky dobrým zákrokům Vondráčka a obrany (např. Zika odvrací poté, co soupeř obešel vyběhnuvšího Vondráčka a už střílel do brány) jsme se nakonec dočkali vítězoslavného zapískání konce zápasu. Rozhodně stojí ještě za zmínku odhodlání Petra Hampachera, který i za cenu sebeobětování (bolest zad) zvládl nakonec zápas odehrát celý a je nutno dodat, že opět podal perfektní výkon na stoperu společně se Zdeňkem Kopsou. Snad to tak půjde i dále. A také bych rád zmínil Jirku Hlouška, který ač není často zmiňován v gólových situacích, odvádí skvělé množství černé práce uprostřed hřiště a naběhá toho opravdu hodně. I když v dnešním zápase mu sem tam odskakovali míče víc než by si sám přál, tak jeho výkon byl opět pro tým velice důležitý. Každopádně je nutno dodat, že celý tým dnes odvedl skvělou práci, a ač by někdo mohl říct, že by zápasu více slušela remíza, tak si myslím, že především díky naší vůli po vítězství jsme si výhru zasloužili.
Sestava: VONDRÁČEK – ZIKA, KOPSA, HAMPACHER, GERSCHON – KŘEPINSKÝ (60. ŽUČEK), HLOUŠEK, PAČANDA, JELÍNEK – MARTÍNEK (85. MACHÁČEK), MELOUNEK.
Góly: Martínek (Melounek), Melounek (Martínek)
Hráno na UT3G SK Střešovice 1911
Ziky
