Byl jsem osloven Martinem Zendulkou, abych se pokusil svým subjektivním pohledem, hráče, funkcionáře, diváka, a v neposlední řadě pohledem střešovického fanouška, objektivně zhodnotit střešovický fotbalový podzim 2009.
Během tohoto psaní mě napadá velké množství glos a témat, kterých by neškodilo se dotknout, poukázat, rozebrat. Napadá mě poměrně dost pozitiv i negativ. Rozhodně je však nutné říci, že ikona Střešovického fotbalu je vnímána a měla by být i nadále vnímána jako značkou moderního městského klubu s dlouholetou tradicí. Vzpomenu-li roky, které jsem trávil na obou škvárových hřištích a srovnám-li to se současnosti, musím konstatovat, že Střešovice jsou ve své kategorii velkým klubem a tak je namístě, že se též očekává kvalitní práce, tlukot zelenobílého srdce s oranžovým nádechem a v neposlední řadě též výsledky ve všech věkových kategorií. Pojďme se tedy poohlédnout za těmito výsledky, které se zrodili v podzimní části sezóny 2009/2010. Začněme ve výkladní skříni, v kategorii mužů.
A-tým mužů prošel vynucenou proměnou, která však nedosáhla svých očekávání. V kategorii muži je spousta hráčů úrovně krajské třídy A i B. Dobrý trénink a moderní herní systém dokázal, že tito hráči mají na to porovnávat se s pražskou špičkou. V posledních třech letech se z mužstva z pomezí A a B třídy stal soudržný tým okupující přední místa. Tým, který sehrával vynikající zápasy s Kopaninou, Meteorem, Zličínem, Loko Praha apod. Ukázalo se, že tým je schopen hrát moderní, účelnou a fungující zónu. Během krátké chvíle udělal tým ohromný krok kupředu. Podzim 2009 nesl mnohé změny. Žel bohu, změny negativní. A není jich zrovna málo. Hráčská kvalita se sice zvedla, herní projev, systém a výsledky se propadly hluboko za očekávání. Za půl roku jakoby se vymazaly tři roky tvrdé práce. V prvé řadě nový trenér. Kladu si otázku, zda tato změna vůbec byla nutná. Po odchodu trenéra Gregora se s týmem velmi dobře sžil trenér Trhlík. Svým způsobem navázal na jeho práci, vnesl vlastní invence a ke konci jarní části se objevily i nadějné výsledky. S novým trenérem však přišel i nový systém. Nebyl hráči přijat. Kdo sledoval pár zápasů, poznal, že systém je složitý a pro naše typy hráčů zcela nefungující. Fotbal v těchto časech inklinuje k rychlosti a tvrdosti. Techničtí hráči se čím dál méně prosazují. Tento systém potřebuje technické hráče. Tato soutěž nikoli. Podtrženo sečteno. 11. místo. Pouhé 3 výhry. 4 remízy. 13. bodů. 7 bodů od sestupu. 26 obdržených branek ve 13 zápasech. Otřesný herní projev. Průměrný počet trénujících hráčů v závěru podzimu je 6. Morálka zamrzla. Z týmu odešli kvalitní hráči. Brantal kope v Aritmě o soutěž výš. Brodan rovněž. Do týmu se vrátili hráči, kteří byli z týmu vyřazeni. Jako posily jsme vzali hráče, které náš tým opustili právě proto, že byli vším, jen ne posilami. Trochu Kocourkov, nemyslíte? Jednoznačně palec dolů. Nebuďme alibisté. Pokud máme koncepci, o čemž jsem přesvědčen, proč přijímat opatření, které jdou proti proudu. A rovněž, proč na nich trvat. Po třech kolech bylo všem jasné, že je to havárka. Přehrada se protrhla a my jsme měli uvěřit, že díru něčím ucpeme? Střešovice nejsou profesionální klub, hráči nehrají pod smlouvami. Nemají povinnosti ani závazky. Mají svůj volný čas a chuť. S tím je potřeba pracovat. To je potřeba mít na 1. místě. Jestli hráči vezmete chuť a donutíte ho, že na tréninku se potí jen kvůli tomu, aby hrál fotbal, který ho nebaví, dopadne to přesně takhle… Vážení, hráč na této úrovni musí být spokojený. Musí ho to bavit. Potřebuje propojit svůj osobní život s tím fotbalovým. Poučme se v tomto bodě z práce trenéra Gregora. Nemusíme souhlasit se vším. Jednu věc nám ukázal však bravurně. Komunikaci s hráči, psychologii jako nezbytnou součást koučovaní. Každému hráči vstoupil nenásilně do jeho života. Každý hráč dostal příležitost vstoupit do toho jeho. Trenér je svou funkčností leader týmu. Nabídka k zamyšlení.
B-tým mužů je naopak pro mě příjemným překvapením. Samozřejmě i zde jsou slušné rezervy. Jenže posuďte. Před rokem postup do B-třídy. Jako nováček odehrál sezónu ve špičce tabulky. Současný podzim 4. místo, 22 bodů, skóre 32:19. Nemluvím o tom, že po prvních čtyřech kolech tuto soutěž vedlo. V mužstvu se vystřídalo téměř 30 hráčů, takže je až s podivem, že dosáhlo takových výsledků. Další důkaz o tom, že ve Střešovicích je dobrých fotbalistů dost. A možná není potřeba motivovaných fotbalistů. Na této úrovni by pro hráče měla být čest hrát za takový klub. Podívám-li se na rozdíl mezi A-týmem a B-týmem. Na první pohled ony herní systémy. Sice tvrdím, že zónová hra B-týmu je pořád ještě nevyvinuté stvoření, prvky jsou v něm zřejmé. Fotbal jako vše kolem nás se vyvíjí. Osvoboďme se od fotbalu, který se hrál v 90. letech. Dnes každý kvalitní klub přešel na důslednou zónu. Hrají to Němci i Japonci. Hrají to ve čtvrté anglické divizi, stejně jako některé týmy v pražském přeboru. Podíváte-li se na hru dorostů předních českých klubů, všichni hrají agresivní, fyzicky náročnou zónovou obranu bez naivních ofsajd systému apod.
B-tým určitě mohl podat ještě lepší výsledky. Má své rezervy, nicméně palec nahoru si zaslouží. I tady však pořád nefunguje dle mého ono propojení mezi A a B týmem. Jistě, proti minulým létům značný a viditelný pokrok. Jenže opět narazíme na bariéru zvanou systém. Jako když herec hraje v seriálu Primy Velmi křehké vztahy a zároveň na Nově v Ordinaci v růžové zahradě. Po měsíci už neví, která postava je která. Přijde-li stoper z áčka hrát stopera do béčka měl být hrát prakticky to samé? Slyšet podobné pokyny? Měla by být častější cirkulace hráčů. Aby více hráčů okusilo vyšší třídu, aby náhradník a-týmu byl posilou pro b-tým. Cítím zde opět značné rezervy. A to jsem do toho nezamontoval C-tým.
C-tým. Zvláštní a často opomíjený tým. Pouze 9 pražských klubu má C-týmy. Pouze tři hrají druhou třídu, též okresní přebor. Junior, Podolí a Střešovice. Po postupu jsem byl zvědav, jak si v této soutěži povedou. Po pěti kolech byli první. Lapal jsme po dechu a sklapla mi čelist. Pamatuji se, že se C-tým častěji zvaný Celtik řídil zásadou, že hráči tohoto týmu nesmí trénovat. To už vzal vítr. Zaznamenal jsem den, kdy na tréninku Celtiku bylo 10 hráčů, současně na tréninku B-týmu bylo hráčů 14, jen hráčů A-týmu bylo 7. Celtik je momentálně šestý. Má 19 bodů. Na první místo ztrácí bodů šest. Já říkám klobouk dolů. V jejich zápasech neuvidíte nějaké extra herní systémy, signály apod. Uvidíte v nich však ono zmiňované střešovické srdíčko. A přijďte si v pondělí s nimi zahrát. Zjistíte, že to může být pořádná hoňka….:-) Takže, palec nahoru.
Opusťme kategorii mužů a podívejme se blíže pod slupku dorostencům. Připadám si, jak ten včelař. Nakukuji do pláství očekávaje med s neustálou hrozbou včelích injekcí, jelikož vstupuji do jejich teritoria. Ve starším dorostu v loňské sezóně došlo k sestupu z přeboru. Při kvalitě hráčů, kteří momentálně působí v A- dorostu je to obrovská škoda. Hrají se soupeři nízké úrovně, navíc B-dorost hraje stejnou soutěž, takže jsou vytvořené seznamy hráčů. To znamená, že si nemůžou půjčovat hráče, a jsou vlastně dvěma cizími týmy. Důsledkem je současný stav. A-dorost hraje o postup a bude záležet, jak zvládne zápasy s dvěma soupeři. B-dorost zase trpí mladím a nezralostí a krčí se na spodku tabulky sousední skupiny.
A-dorost. V tomto týmu určitě vzkvétá naděje Střešovického fotbalu. Jsou zde hráči, kteří by mohli být přínosem pro mužskou kategorii. Cíl tohoto týmu je zřejmý postup. Jejich situace je nezáviděníhodná v tom, že o jejich úspěchu rozhodnou čtyři zápasy. Ostatní se budou brát jako samozřejmost. Hodnocení proto bude lehké, i když kruté. Do oněch klíčových zápasů si tým skutečně počínal suverénně. Jenže klíčové zápasy prohrál. V tuto chvíli je třetí. 33 bodů a čtyři body ztráta. Situace značně komplikovaná pro případný boj o postup. Očekávání byla mnohem vyšší, a proto hodnotím výsledek dorostu jako neúspěšný, byť v něm najdeme mnoho pozitiv. Pro podzim palec dolů s vírou, že dorostenecká pohádka snad bude mít šťastný konec..
B-dorost. V tomto týmu zůstali mladší hráči. Hrají neustále proti výrazně starším protihráčům. Navíc chybí slušný brankář. Kluci se statečně perou, leč předposlední místo se 4 body a 52 obdržených branek nemůže stačit na kladné hodnocení. Věřme, že kluci dorostou do kvalitních hráčů a v příštím roce tak budou schopni dosáhnout lepších výsledků.
Mladší dorost. V tomto ročníku máme pouze jeden tým v kategorii mladší dorost. Tým, který hraje pražský přebor. Samozřejmě jsme nemohli očekávat boj na vyšších příčkách, cílem je tuto soutěž udržet. Dvě výhry a jedna remíza stačí právě na 10. příčku v dvanáctičlenném poli. Od sestupu má tým jeden bod náskok a nečeká je lehké jaro. Špatně se prosazuje. Pouhých sedm branek ukazuje na útočnou slabinu. Situace není ideální, ono je také nutné vzít v potaz možnosti týmu, věřím, že mladíci naberou sílu a zkušenosti a jaro bude mnohem světlejší a veselejší.
Na chvíli si vydechnu od hodnocení jednotlivých kategorií. Jelikož jsem člověk zapojený do střešovického dění, je dobré povšimnout si i vnitřní struktury. Jak už jsem lehce nastínil, klub Sk Střešovice 1911 se posunul hodně vysoko. Od nejmenších kategorií je hráčům vštěpován fotbal okořeněnými atraktivními herními prvky, nasměrován k modernímu pojetí. Pohybují se zde lidé, kteří fotbalem žijí a vkládají do klubu hodně sebe. To je pro mě velmi příjemné zjištění…Samozřejmě nevidím do skořápky tohoto střešovického oříšku (možná v budoucnu..)…Tato skořápka je však velmi celistvá. Cukrovarnická ulice nabízí kvalitní fotbalové prostředí na pražskou úroveň. A že z té pražské ulity začíná přesah i výš dokazují žáci.
Starší žáci A. Po loňském senzačním postupu žáků do divize se s napětím očekávalo, jak si v této vyšší soutěži povedeme. 4x vítězství, 1x remíza a 8x porážek považuji za velmi kvalitní výsledek. Byť umístění, vzhledem k vyrovnanosti soutěže je kruté. 12. místo s šestibodovou ztrátou na příčku šestou. V polovině podzimu jsme se mohli těšit v postavení TOP 5…bohužel to nevydrželo, a závěr podzimu žákům příliš nepřál… Nicméně tuto kategorii, i vzhledem k soutěži, považuji za nejsledovanější. A to je dobrá vizitka. Žáci se perou velmi statečně a já dávám jednoznačně palec nahoru.
Mladší žáci A. Přeskočím B tým starších žáků a zmíním i divizní působení mladších žáků. Ti jsou samozřejmě ve stínu těch starších. Nicméně o to víc je dobré je vyzdvihnout, protože
Si ve své soutěži vedou výborně. Drží pátou příčku se 23 body. 7x odcházeli z trávníku jako vítězové. Samozřejmě obrovský potenciál do příštích let. Když něco funguje, je to paráda. K tomu patří i slušná rodičovská kulisa v roli diváků. Další možný důkaz koncepční práce ve Střešovicích. I zde přísluší vzpomenout obecné pravidlo, že budování je dlouhodobý proces a lze ho zničit během krátkého okamžiku. I tady palec nahoru a věřme, že z těchto hříbat vychováme stádo kvalitních hřebců.
Starší žáci B. Protipólem jsou b-týmy těchto kategorií. Popravdě obě soutěže jsou pro mě velké neznámé a informace u těchto týmů čerpám pouze ze statistik. A i proto přihodím ony statistiky a jeden postřeh. Každý znalejší určitě sám posoudí. Starší žáci hrají 1. třídu, v ní jsou na 9. místě z 12. Získali 11 bodů. Těžko hodnotit. Můj postřeh se týká toho, že z takového týmu se asi moc nedá doplňovat divizní a-tým. Ptám se, využívají se náhradníci z A-týmu? Hrají za B-tým hráči mimo soupisku? Pokud ano, pak bych čekal lepší výsledky. V mých kalkulacích nastupuje 11 hráčů v áčku. Do zápasu zasáhne dalších 5 hráčů. To znamená, že 10 kluků ze 16 neodehraje celý zápas. Minimálně čtyři hráči z těchto deseti nejsou na soupisce áčka, a proto mohou hrát i za béčko. Tyto hráče doplní hráči z béčka. Pak bych očekával v 1. třídě mnohem lepší výsledky. Opět, jen můj postřeh. Chápu překážky typu, shodný čas zápasu, rodinné programy ,víkendové plány,časté onemocnění apod. Jen si říkám, chceme-li, aby naši žáci dlouhodobě hráli kvalitní vysokou soutěž, neměli by hrát slušnou pozici i rezervní týmy? Každopádně se neodvažuji hodnotit palcem nahoru či dolů.
Mladší žáci B. Podobný problém vidím samozřejmě i mladších žáků B. Zde je situace ještě komplikovanější, protože žáci jsou na 12. posledním sestupovém místě. Mají 10 bodů a na čtvrtou příčku ztrácí jen 5 bodů. O to víc věřím, že na jaře se poperou a vytáhnou se až do horní poloviny tabulky, kde bych je nejen já rád viděl.
Starší přípravka A. Poslední kategorií jsou přípravky. Když kouknu do přeborové tabulky tak mi je trochu smutno, že tam nenajdu střešovický tým. Je mi jasné, že nemůžeme dlouhodobě soupeřit s pražskými velekluby. Týmy jako Tempo, Bráník, Podolí, Krč, Admira a Aritma však určitě jsou naší úrovní. Snaha naší přípravky je zjevná. O soutěž níže jim patří druhé místo za ČAFC. Ztrácí však 6. bodů. Spokojenost určitě na místě, věřme, že se zde v jaře budeme ještě víc rvát o přebor. Palec nahoru.
S přípravkami je spojeno téma, které nás bude trápit víc a víc. Kde vzít mladé hráče? Pojďme si to shrnout. Na Praze 6 je Dukla, Střešovice, Aritma, Kopanina, Řepy, Zličín. Hlavní spádová oblast Střešovice nenabízí zrovna dostatečnou dětskou nabídku. Klíčové oblasti jsou Petřiny, Břevnov, Dejvice a Vokovice. Zapomeňme na oblast Řep, Zličína a Kopaniny. Máme tak dva konkurenty: Duklu a Aritmu. Co děláme pro nábor dětí? Máme plakáty, reklamu na webových stránkách? Co nabízíme? Kvalitní fotbalové prostředí, kvalitní trenéry. Co nabízíme jiného než Aritma a Dukla? Proč rodiče z Dejvic dávají přednost Aritmě?
Fotbal ztrácí popularitu. Je velká konkurence v jiných sportovních odvětví. Můžu jmenovat například fenomén florbal. Navíc i rodiče mají méně času. Vidím to u nás ve škole. Ideální princip z hlediska rodiče je: škola, ze školy do družiny z družiny na nějakou činnost a na konci dne vyzvednutí dítěte. V blízkosti Střešovic není škola. Uvedu na příkladu. Přípravka Dukly trénuje v areálu ZŠ školy Hanspaulka. Přemluvte rodiče, ať dá dítě do Střešovic a ne do Dukly. Chceme-li v budoucnu děti, kterých bude ubývat, měli bychom změnit strategii náboru. Nabírat děti přímo u škol a rozvážet je zpět? Nabídnout rodičům prostor u hřiště, kde mohou sledovat své děti a přitom relaxovat? Venkovní kavárna? Dětské hřiště? Obchod s fotbalovým zbožím? Vytvořit ze střešovického klubu i komunitní centrum? Stojíme na rozhraní… Napadá mě přirovnání například z víceúčelovým sportovním areálem v Bráníku. Tenisové kurty, plážový volejbal, badmintonové haly, ale i restaurace a obchody…Značné množství maminek sem vodí děti na trénink tenisu a čas i peníze utrácí v terasové restauraci, odkud vidí na svou ratolest. Samozřejmě se dostaneme do otázek peněz apod…Proč nepřizvat obchodní partnery? Každopádně počet dětí je alarmující. A je těžší a těžší sehnat nové hráče.
Vraťme se k malým hrdinům, kteří nastupují v minimálních počtech. Někteří z nich ve svém věku odehrají celých padesát minut.
Starší přípravka C. 12 bodů, sedmé místo ve druhé třídě. Soutěž, kde jsou karty poměrně čitelně rozdány. Tady očekávejme neustálé individuální zlepšování a rozhodně pro příště lepší los skupiny, protože štace Točná, Šeberov, Cholupice, Běchovice, Chabry, Uhříněves…to jsou celodenní zájezdy…
Mladší přípravka A. Mladší přípravku najdeme v pražské elitě. Hraje pražský přebor vedle Sparty či Slavie a to je skvělé. Pravda 5 bodů stačí jen na předposlední 11. místo, byla by škoda tuto soutěž ztratit. Podolí a Háje jsou soupeři, které můžeme pokořit. Věřme, že se to na jaře podaří a já budu moci dát malým žáčkům palec nahoru.
Mladší přípravka B. Čekaly se drtivé porážky. Mužstvo, kdy trenéři jsou rádi, mají plný počet hráčů pro hru. Mužstvo těch úplně nejmenších. A podívejme se. 6. místo, 13 bodů. Skvělé. A mohlo by být na jaře ještě lépe. Jenže je to o zájmu těchto dětí a jejich rodičů.
Je správné zmínit i účast Střešovic v netradičním projektu. Existuje ještě jedna soutěž pro starší přípravku. Je to pilotní model soutěže pro rozvoj individuální techniky a fotbalových dovedností. Hraje se 5+1 na dvou ¼ hřiště současně. Výsledek se sčítá. Účelem je zapojení všech hráčů bez střídání na malém prostoru. Určitě zajímavá varianta. Opět říkám, je dobře, že Střešovice se zapojí do takových projektů. Tento model má své fanoušky i odpůrce. Já osobně v tom vidím v kategorií přípravek velká pozitiva. Děti neřeší výhru či prohru. Důležitější je pro ně kolik gólů dali než kolik dostali. Takže výsledek 18:12 je pro zajímavější než 8:2. V kategorii mladších žáků už se mi tato varianta příliš nezdá, ale uvidíme, kam se fotbal bude posouvat.
Tím končí přehled střešovických pilných včelích úlů. Samozřejmě nejde mi o fotbalové výsledky. Jestli se prohrává či vyhrává, to je fotbal, sport obecně. Proč však nedělat ve střešovickém fotbalu dobrou práci? Proč nevytvářet skvělé prostředí pro funkcionáře, hráče, děti, jejich rodiče, diváky? Proč nemít dobré výsledky za dobrou práci? Proč o dění ve Střešovicích víc nemluvit? Vzájemně se na sebe díváme, ať o tom víme… Jak jsem vzpomněl na začátku tohoto reportu, jde o to společné střešovické srdce. I tento text není o tom, někoho naštvat. Naopak. Jsou to mé postřehy, které mají vést k zamyšlení, kde je potřeba ke změně.
Věřím, že mé nahlédnutích do včelích plástů přinese kýžený med a nikoli žihadla. Všem přeji poklidný zbytek tohoto roku a těším se na nové zážitky a dění v roce 2010. Všem držím palce a přeji úspěšné jaro.
