Praha - Od září se v Praze rozehrála nová soutěž pro nejmladší fotbalisty. Na základě poznatků a zkušeností z nejvyspělejších světových fotbalových zemí, jejichž hráči prošli novým modelem přípravy a již se začínají prosazovat na největších mezinárodních fotbalových akcích, zavedla TMK ČMFS a KM PFS soutěž, jejíž podstatou je intenzivní hra.

Hlavní myšlenkou je zapojení co největšího počtu hráčů co nejčastěji do hry, a to tak, že se sníží počet hráčů na hřišti (v našem případě na 5+1), a zároveň se zmenší hrací plocha. To proto, aby hráči neběhali bezúčelně dlouhé vytrvalostní úseky, ale naopak, aby se co nejčastěji dostali do kontaktu s míčem co nejblíže k brankám a aby co nejčastěji řešili ať již útočné či obranné herní situace.
Na hřištích o rozměrech asi 40x20 metrů, což umožní na polovině fotbalového hřiště zcela bez problémů vytvořit dvě hrací plochy, se souběžně hrají dvě utkání. Branky zůstávají běžně 5x2 metry. Každé družstvo má stále ve hře 12 hráčů, kteří jsou skutečně aktivně zapojeni do hry.
Důležitým momentem u této nové soutěže je fakt, že je organizována jako nesestupová a nepostupová, což umožní odstranit všechny rádoby taktické prvky ze hry, ale naopak umožní všechny situace řešit fotbalově. Vůbec totiž nezáleží na tom, jak ten který zápas dopadne, ale důležité je, aby si hráči co nejefektivněji osvojili nové věci, což jim tento model hry umožní.

K našim prvním poznatkům:
1. Každý hráč je mnohonásobně častěji zapojován do hry než v obvyklé hře 7+1.
2. Zatížení hráčů je více rychlostní a obratnostní, oproti vytrvalostnímu z většího fotbalu, což je jednoznačně pozitivní fakt.
3. Hráči se mnohonásobně častěji dostávají do finálního zakončení před brankou, častěji řeší útočné herní situace.
4. Totéž platí i o obraných herních situacích.
5. Mnohonásobně častěji je do hry zapojen brankář, který je navíc aktivní i při herních kombinacích, častěji hraje nohou.
6. Padá obrovské množství branek (v průměru okolo 35 na jedno utkání), což zvyšuje motivaci všech hráčů ve snaze „dát si také gól“.
7. Velice často se hráči dostávají ke střelbě, střílí útočníci i obránci.
8. Hráči neustále řeší situaci jeden na jednoho, což je nutí k technickému zdokonalování.
9. Časté střídání herních postů vede k univerzálnosti všech hráčů, také k možnosti zapojit brankáře do hry.
To jsou jen hlavní poznatky z odehraných utkání, důležité je, že zcela přesně potvrzují naše očekávání, se kterými se do soutěže vstupovalo.

Odehraná utkání zároveň ukázala také problémy, se kterými se při výchově mladých fotbalistů setkáváme. V první řadě je to neznalost a nepochopení, zejména ze strany rodičů, toho co je vlastně hlavním úkolem výchovné práce s dětmi. Přeceňování okamžitého výsledku jednotlivých utkání a v neposlední řadě i udávání pokynů typu „odkopni to co nejdál“ jsou tím, co fotbalový rozvoj malých hráčů nejvíce brzdí. Zároveň musím bohužel uvést, že nemístná soutěživost ze strany rodičů se občas přenáší i na trenéry. Zde se objevuje veliký prostor pro vzdělávací a výchovnou práci ve formě seminářů a školení pro nejširší fotbalovou veřejnost.

Soutěž úspěšně hrají přípravky z ročníků 99 až 01 v těchto oddílech:
Bohemians 1905, ČAFC, Dukla Praha, Motorlet Praha, Slavia Praha, Sparta Praha, SK Střešovice, Tempo, Union Žižkov a Viktoria Žižkov.

V případě, že byste měli zájem se dozvědět více o této soutěži, obraťte se na komisi mládeže PFS.

Autor: Zdeněk Srba